Barrandovský most se řadí mezi nejrozsáhlejší mostní díla v Praze a okolí, budoval se deset let a kompletně byl otevřen v roce 1988 (jižní polovina již v září 1983). Významný dopravní uzel jižní části hlavního města spojuje Braník na pravém břehu a Hlubočepy na levém. Pojmenován je podle čtvrti Barrandov, kam také vede. Mezi lety 1981 a 1990 nesl most jméno Antonína Zápotockého.
Každé mostní dílo musí ve svém životním cyklu projít kompletní rekonstrukcí a výměnou některých částí, ale takto zásadnější rekonstrukcí Barrandovský most nikdy neprošel, a tudíž se potýká s celou řadou viditelných i skrytých závad. Nejvážnějším problémem je, že zatéká do špatně zainjektovaných kabelových kanálků a dochází k oslabení předpínací výztuže v rozsahu od 5 % až po 50 %. Dalším problémem jsou průsaky způsobené již nefunkčním hydroizolačním systémem pod svodidlovými zídkami, lokálně poškozené hydroizolace pod vozovkou, trhliny ve stěnách komor a poškozený odvodňovací systém mostu, jež vyvolává degradace betonu a korozi betonářské výztuže.
„Desetiletí v Praze nikdo nesebral politickou vůli ani odvahu opravit Barrandovský most, který je páteřní dopravní stavbou města. Je to ostuda a nezodpovědnost. Nemůžeme si dovolit dále riskovat bezpečnost Pražanů i mimopražských obyvatel, kteří most potřebují aktivně používat. Ze strany předchozích politických reprezentací to byla ukázka naprostého nezájmu o klíčovou dopravní infrastrukturu místo potřebného naplánování nezbytné rekonstrukce při každodenním průjezdu až 140 tisíc vozidel,“ uvedl Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy.
„Loni jsme dokončili první etapu rekonstrukce Barrandovského mostu a nezadržitelně se blíží začátek té druhé, která už bude mít vliv na pražskou dopravu. Na nejvýznamnější most v České republice, přes který denně přejede víc než 140 000 aut, se téměř 40 let nesáhlo a na jeho stavu je to pochopitelně znát. K jeho opravě se stavíme čelem, protože chceme předejít neštěstím, jako se stala například v Janově nebo před dvěma týdny v Pittsburghu. Oba zřícené mosty jsou podobné konstrukce, jako je Barrandovský most. Uvědomujeme si závažnost rekonstrukce pro pražskou dopravu. Barrandovský most je nenahraditelná dopravní tepna. Proto byla poprvé v historii města veřejná zakázka nastavena tak, že doba rekonstrukce měla stejnou váhu jako cena,“ uvedl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady Technické správy komunikací hl. m. Prahy, a.s. (TSK).
Přípravné práce rekonstrukce byly v TSK zahájeny již před několika lety. Vybraný projektant – sdružení NOVAPO (vedoucím sdružení je NOVÁK & PARTNER) – pracuje na projektové dokumentaci včetně diagnostiky, která také již proběhla v létě 2019. Nyní probíhá výběr zhotovitele stavby.
<h2>Zajímavosti z historie i současnosti mostu</h2>Architektura mostu je ve stylu brutalismu, jehož název je odvozen od francouzského "(béton) brut" = drsný beton. Na předmostích stojí dvě velké betonové plastiky od Josefa Klimeše. Na pravém břehu je umístěna Rovnováha, přezdívaná Červ dobyvatel, na levém je betonová mísa, pro kterou se uchytil lidový název Vana pro hrochy či Krmítko pro slony.
Nejvytíženější komunikace v Česku, kudy denně projede až 144 tisíc vozidel, má čtyři pruhy v každém směru, přístupná je chodcům i cyklistům. Je klíčovou součástí městského okruhu, objíždějícího užší centrum Prahy. Spolu s železničním mostem v Holešovicích se jedná o jediné pražské mosty, které vedou přes Vltavu šikmo, most svírá s korytem Vltavy ostrý úhel 53°. Mostovka se nachází 15 metrů nad hladinou. Pro každý jízdní směr byla provedena samostatná nosná konstrukce se společnou spodní stavbou, ta již sanací prošla (od září 2020 do listopadu 2021). Na most na obou březích navazují rampy s interním označením V 035 a X 038, které jsou samostatnými mostními objekty. Rampy jsou s Barrandovským mostem propojené mostními závěry.