Praha, 5. února 2020 – Problém řešení krize dostupnosti bydlení v hlavním městě je potřeba řešit komplexně. V první řadě je nutné zkrátit povolovací procesy stavebního řízení, v druhé řadě umožnit výstavbu nových bytů na brownfieldech pro soukromý sektor, zpřístupnit městské byty pro potřebné, zahájit výstavbu družstevního bydlení s podílem města a vrátit lidem možnost bydlet v pronájmu za rozumnou cenu i v centru města. Tuto poslední záležitost město nevyřeší jinak, než aktivním vyjednáváním s Ministerstvem pro místní rozvoj, aby podpořilo zákony umožňující místním samosprávám regulaci krátkodobých ubytování v bytech podle místních podmínek.
V současné době se situace s Airbnb vymkla jakékoliv kontrole a je daleko od původní myšlenky sdílené ekonomiky. Dřívější nabídka ubytování v bytě u rezidenta, který připravil návštěvníkovi snídani a dal mu tipy, jaká zajímavá místa v Praze navštívit, se změnila na prvoplánový kšeft na úkor okolí. Z Airbnb se ale stal nekontrolovatelný rozptýlený hotel po celém městě, který narušuje život a pohodlí rezidentů a zasahuje do jejich soukromí.
Mimojiné se také jedná o nekontrolovaný business jednotlivců, kteří pronajímají sto a více bytů najednou. V minulosti bylo možné omezit počet turistů ve městě jednoduše počtem zkolaudovaných hotelů. Nyní Praha nemůže omezit ubytovací kapacity pro turisty žádným způsobem, protože se byty mění na ubytovny prakticky před očima. Čísla hovoří jasně a jsou kritická, v Praze dle odhadů zmizelo z trhu bydlení zhruba 15 tisíc bytů, což je bydlení skoro pro 40 tisíc Pražanů, a proto je potřeba jim tyto byty vrátit.
Počet pronájmů nabízených prostřednictvím Airbnb se mezi roky 2016 a 2018 ztrojnásobil a 80 procent nabídky tvoří pronájem celých bytů. Více jak 50,5% nabízeného ubytování přes Airbnb v Praze obstarává pouze 8 procent největších pronajímatelů, z toho jedna třetina hostitelů nabízí 86,6% všech ubytování a 50% poskytovatelů ubytování se podílí na 93,7 % všech lokací jak uvádí projekt Česko v datech.
Největší množství bytů k pronájmu se nachází na Praze 1, kde za noc ubytovaný utratí průměrně 4500 Kč. Na druhém místě je pak Praha 2. Nejvyšší cenu ale paradoxně zaplatíte na Praze 8, kde šplhá až na 5700 Kč na noc.
I přes opakované legislativní iniciativy v úpravě stávajícího zákona neuspěla se svými připomínkami Praha, ani senátoři. Od 1. ledna 2020 hostitelé airbnb platí stejný poplatek jako hoteliéři za 1 noc, tj. 21 Kč na osobu na den. Tato částka je ale malá a nestačí ani na pokrytí úklidu v ulicích, nebo na financování dohledu nad rušením nočního klidu ze strany obecní policie. Navíc Airbnb nechce poskytnout seznam bytů používaný pro krátkodobé pronájmy, takže ani nemáme možnost ověřit, kolik z pronajímatelů poplatky skutečně odvádí. Dalším problémem je, že Airbnb poplatky od pronajímatelů ani nevymáhá, takže se tím podílí na masivním porušování zákona o místních poplatcích.
Domníváme se, že díky krátkodobým ubytovacím platformám město ročně přichází o stovky milionů korun. Kromě nemožnosti vybírat poplatky, náklady stoupají i kvůli bytům byt bez trvale přihlášeného rezidenta, který je využíván pro krátkodobé pronájmy. Ty představují pro město náklad na udržování dopravní a technické infrastruktury bez odpovídajícího příjmu z daní, které jsou přerozdělovány právě podle počtu registrovaných obyvatel.
V průběhu ledna Zastupitelstvo hl. m Prahy schválilo záměr připojit se k výzvě evropských metropolí k zahájení jednání s Evropskou komisí, která chce pracovat s tímto problém na celoevropské úrovni. Cílem výzvy je novelizovat příslušné právní předpisy a ukotvit nový přístup v evropské legislativě. Praha totiž není jediné město, které se s tímto problémem potýká.
V žádném případě město nechce přistoupit ke kompletnímu zákazu platforem pro sdílené bydlení. Sdílení bydlení v patřičných mezích je vítané a chtěné. V současnosti ale v řadě případů nejde o sdílené ubytování, ale normální byznys na úrovni penzionu či hotelu, přičemž pronajímatelé nemusí splňovat stejné podmínky jako majitelé penzionů a hotelů, a tak jde z jejich strany o nekalou soutěž.
Nelze čelit problémům overturismu, na úkor práv a zájmů občanů Prahy. Důsledkem ekonomické výhodnosti pronájmu krátkodobého ubytování je postupné zvyšování cenové hladiny průměrného nájemného a cen zboží a služeb v okolí. A mění se tak struktura nabídky služeb v městské části v neprospěch rezidentů a v důsledku toho i sociální struktura obyvatel a charakter samotných městských částí.
Radní pro legislativu Hana Kordová Marvanová ve spolupráci s komisí pro krátkodobé ubytovací kapacity nyní připravuje legislativní záměr Prahy v této oblasti. Konkrétně Praha navrhuje do zákonů zavést tyto legislativní změny: * povinnost platforem, které zprostředkovávají tyto služby, poskytovat obcím podrobné informace, tzv. informační povinnost o počtu hostů za účelem výběru místních poplatků * zákonné zmocnění pro obce k vydání nařízení, kterým by měly možnost regulovat tyto služby * posílení pravomocí společenství vlastníků i jednotlivých vlastníků bytových jednotek v bytových domech, požadavek na souhlas vlastníků jednotek s provozováním této služby a podíl na nákladech na údržbu jednotek * změnu stavebních předpisů tak, aby trvalé využívání bytů k poskytování těchto služeb podléhalo stejně přísným podmínkám jako provozování hotelu, s cílem zajistit bezpečnost a požární prevenci a udržení rovnoprávných podmínek na trhu