Praha 1 má rozsáhlý nemovitý majetek, podle svého vlastního vyjádření asi 1200 bytů a 1400 nebytových prostorů. Pronájem nebytových prostor je obecně problematickou záležitostí: stačí udělat soutěž o nejvhodnější nabídku ve správnou dobu tak, aby si ji všimlo co nejméně potenciálních zájemců, a zařídit tak známému levný nájem. Běžný zástupce veřejnosti těžko zhodnotí, zda je výše nájemného v místě a čase obvyklá, zvláště tehdy, když nemá souhrnné údaje o všech uzavřených nájemních smlouvách, aby měl co porovnávat. U Prahy 1 tento seznam nikdo nemá, po mně chtěla za jeho poskytnutí přes 115 tisíc Kč.
Ale co. K nájemním smlouvám se člověk po nějakém tom úsilí dostane. Tam ale narazí na mnohem větší oříšek: podnájemní smlouvy. U mnoha nebytových prostor totiž městská část umožňuje nájemcům, aby buď celý prostor nebo jeho část podnajali dalším osobám. Podnájemní smlouvy už jsou ovšem tajné, což je způsobené buď hloupostí, nebo záměrem městské části, která po nájemnících nechce, aby jí podnájemní smlouvy předávali (nevyjedná si to ve smlouvě).
A tím se vracíme k původnímu problému. Jak může běžný člověk zhodnotit, zda městská část pronajímá majetek s péčí řádného hospodáře? Možnost získat podnájemní smlouvy by mu to výrazně ulehčila: mohl by z nich zjistit, zda podnikatel podnajímá prostory za zhruba stejnou cenu a nebo třeba za cenu třikrát větší. Kdyby se jednalo o tu druhou situaci, rozumný člověk by došel k závěru, že městská část pronajímá prostory příliš levně a přichází tak o peníze. Zveřejnění všech nájemních a podnájemních smluv (nebo alespoň důležitých údajů o nich) by tak logicky vedlo k šetření veřejných prostředků.
Ačkoliv jsem zastupitel „velké Prahy“, ozývají se mi i občané, kteří chtějí řešit problémy své městské části. Přitom zrovna z Prahy 1 mě nejčastěji upozorňují na podezřelé nájemní vztahy. Takových kauz se mi sešlo více najednou a proto jsem se rozhodl, že na konkrétních příkladech ukážu obecný problém s podnájemními smlouvami. Každý by měl svou městskou část tlačit k tomu, aby jednala transparentně a buď uzavírání podnájemních smluv neumožňovala vůbec, nebo alespoň po nájemnících vyžadovala, aby jí podnájemní smlouvy předávali.
<h2>Dlouhá 14</h2>Na adrese Dlouhá 14 se nachází Tržnice Dlouhá o celkové ploše 1000 metrů čtverečních. Nájemník, společnost MORGENSTERN s.r.o., za pronájem platí 2,1 milionu Kč ročně. To samo o sobě není za komerční prostor hned vedle Staroměstského náměstí příliš velká částka - například Magistrát pronajímá ve stejné ulici restauraci za cenu dva a půlkrát vyšší (na metr čtvereční). Městská část umožnila nájemníkovi, aby uzavřel podnájemní smlouvy asi s 8 prodejci. Obrátil se na mě jeden z těchto prodejců s tím, že jen on sám platí nájemníkovi přes 700 tisíc Kč ročně, přitom své zboží prodává jen na malém zlomku plochy tržnice. Navíc mi řekl, že nájemník dohromady od všech podnájemníků vybírá přes 6 milionů Kč ročně. To by byl hodně slušný výdělek a kdyby to byla pravda, asi bychom všichni došli k závěru, že městská část prostory pronajala silně pod cenou.
V této kauze je pár dalších podezřelých skutečností. Jednatelem nájemníka je Alexey Budarin, což je známý radního Prahy 1 Daniela Hodka (byl jeho asistentem v zastupitelstvu velké Prahy, kde Hodek působil jako předseda výboru pro majetek). Městská část navíc v roce 2014 prominula nájemníkovi nájemné za půl roku (tedy 1 milion korun) za dobu, kdy nemohl prostory řádně užívat, protože je rekonstruoval. Vadou na kráse tohoto prominutí je, že rekonstrukce nebytového prostoru probíhala v rozporu se zákonem, tedy na černo, protože nájemník k němu neměl stavební povolení. Praze 1 to očividně nevadilo a hezky se za to nájemníkovi odvděčila, navíc ani její stavební úřad nezahájil řízení o odstranění černé stavby (ačkoliv tak v souladu se zákonem a rozhodnutím Magistrátu měl učinit).
Jak to tedy ve skutečnosti je s podnájemními smlouvami? Opravdu jsou takovým zlatým dolem pro firmu Morgenstern a možná někoho dalšího na radnici? Odpověď asi tušíte: nelze to zjistit. Praha 1 si ve smlouvě nevyjednala, že jí nájemník musí podnájemní smlouvy předávat.
<h2>Galerie Tomáše Bürgermeistera</h2>Další hezký příklad utajené smlouvy je spojený s bratrem známého pražského politika Jana Bürgermeistera Tomášem. Tomu Praha 1 už od roku 2000 pronajímá galerii na lukrativní adrese Pařížská 28 za 200 000 Kč ročně (plocha 54 metrů čtverečních). Ovšem už od počátku s tím, že ji bude podnajímat Miroslavu Lipinovi, aby tam provozoval galerii LaFemme. Když pomineme, že vůbec nedává smysl galerii pronajímat přes prostředníka, když je od počátku jasné, kdo ji bude ve skutečnosti provozovat, opět nevíme, jaká je výše podnájemného. Pařížská je přitom považovaná za jednu z nejluxusnějších ulic v Praze.
<h2>Kavárna v Žitné ulici</h2>Od roku 2005 Praha 1 pronajímá kavárnu na adrese Žitná 37 spolku s názvem Česko-srbská kulturní unie za necelých 80 000 Kč ročně (plocha 43 metrů čtverečních). Ta ho přitom od počátku celý podnajímá někomu dalšímu jako kavárnu. Od provozovatele kavárny, který tam nedávno znenadání přišel o nájem, jsem se dověděl, že kulturní unii platil asi trojnásobek toho, co ona platila městské části. Podnájemní smlouvu mi ale nakonec odmítl poskytnout, protože by si tím dle vlastních slov nijak nepomohl. Jeho informace opět nemám jak potvrdit, protože Praha 1 podnájemní smlouvu nemá.
Praha 1 se samozřejmě vždycky bude vymlouvat na to, že nájemní smlouvu uzavřela na základě výběrového v řízení a že cena je v místě a čase obvyklá. Ale výběrové řízení se dá udělat dobře nebo špatně. A Praze 1 bych musel věřit, aby mě za těchto podmínek dokázala přesvědčit o tom, že výše nájmu je v pořádku. Nevím jak vy, ale já netransparentním radnicím nevěřím.