Někdo by si mohl myslet, že jednání výboru slouží k tomu, aby se diskutovalo o tiscích, které míří na zastupitelstvo, aby se s nimi seznámila opozice a aby si naopak koalice mohla vyslechnout připomínky. Zkrátka aby tisk šel tisk na zastupitelstvo co nejlepší. Bohužel na posledním jednání finančního výboru jsem byl vyveden z omylu.
Hlavním tématem jednání byl připravovaný rozpočet. Jedná se o jeden z nejdůležitějších dokumentů, na základě kterého se rozhoduje o tom, jakým způsobem Magistrát přerozdělí 50 miliard korun. Očekával bych, že k připomínkování dokumentu budou přizváni odborníci, občané, zástupci opozice. Chápu, že letos byla situace složitá tím, že hlavní město Praha je v rozpočtovém provizoriu. Je tedy žádoucí rozpočet přijmout co nejdříve. Na druhou stranu bych očekával, že alespoň v rámci výboru k rozpočtu proběhne velmi podrobná diskuze, během které koalice vyslechne alespoň nejzákladnější připomínky k takto důležitému dokumentu.
Samotný průběh jednání byl takový, že zástupci finančního výboru byli seznámeni se základními parametry rozpočtu prostřednictvím náměstkyně primátorky prof. Kislingerové. Následně radní zodpovědní za určité kapitoly představili svou část rozpočtu. V průběhu bylo sice možné pokládat otázky, nicméně v okamžiku, kdy by mohlo dojít k diskuzi, polemice nebo návrhům na zlepšení, předseda finančního výboru JUDr. Ludvík diskuzi zastavil („to si nechte na zastupitelstvo, kde proběhne největší bitva“).
Za Piráty jsem předložil k rozpočtu i několik pozměňovacích návrhů (.docx.odt), nicméně o nich předseda diskutovat opět nechtěl. V první chvíli dokonce navrhl schválit rozpočet a pak teprve se vypořádat s pozměňovacími návrhy, což samozřejmě nemá logiku. Nakonec přece jen nechal o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasovat. Nicméně bez rozpravy a bez jejich alespoň stručného představení. Není snad nutné zdůrazňovat, že žádný z nich neprošel.
Více než fakt, že žádný pozměňovací návrh nebyl schválen, mi vadí, že zástupci finančního výboru nedostali ani šanci se k návrhům vyjádřit jinak než hlasováním. Drtivá většina se však nevyjádřila ani aktem hlasování: Občas některý zástupce jednotlivý návrh podpořil, ale drtivá většina se vždy zdržela. Snad pouze jediný návrh dostal jeden hlas proti.
Je to škoda. O podstatných dokumentech by se mělo diskutovat ve veřejném prostoru. Není-li to možné, kde jinde podrobně vést diskuzi než ve výborech? Z výborů pak tisky putují přímo na zastupitelstvo, kde už je v podstatě předem dohodnuté, jak se bude hlasovat a šance něco změnit jsou jen minimální. Kladu si otázku, proč se vlastně finanční výbor schází. Pro mě byl pondělní výbor dobrou lekcí do života, ale z hlediska politiky to byla ztráta času.