Chceme-li zmírňovat dopady změny klimatu, musíme co nejrychleji snižovat emise skleníkových plynů. Většina emisí na území České republiky přitom pochází ze spalování uhlí. Rada hl. m. Prahy (RHMP) dnes vyzvala vládu, aby jako termín odklonu od uhlí stanovila rok 2033, nikoli rok 2038, jak doporučila Uhelná komise. Dále RHMP vyzývá vládu, aby zajistila řešení sociální situace občanů, kteří budou útlumem těžby a spalování uhlí postiženi. A konečně, aby využila evropských zdrojů financí pro přechod na nízkoemisní energetiku.
Česká republika se svým podpisem Pařížské klimatické dohody zavázala ke snižování produkce skleníkových plynů na svém území. Zrovna tak schválilo svůj klimatický závazek i hlavní město Praha. Jak však ukazují čísla z posledních let, množství uhlíkových emisí se České republice snižovat nedaří.
Česká vláda proto v roce 2019 zřídila Uhelnou komisi, která měla připravit podklady pro rozhodnutí o termínu jeho ukončení. Uhelná komise se nakonec rozhodovala mezi rokem 2033 a 2038 a doporučila vládě ten druhý. Hlavní město však apeluje na vládu, aby v rámci ochrany klimatu přistoupila na ukončení provozu uhelných elektráren v roce 2033.
„Podle Evropské agentury pro životní prostředí zemře v České republice kvůli znečištění prostředí předčasně 10 tisíc lidí každý rok. Hlavním zdrojem tohoto znečištění je především spalování uhlí. Měli bychom proto co nejdříve následovat ostatní evropské státy, které už se pro odklon od uhlí rozhodly. Samosprávy mohou udělat hodně, ale bez aktivity státu neuspějeme. Za Prahu apelujeme na vládu, aby pro přechod na udržitelnější energetiku a průmysl intenzivně řešila využití evropských peněz,“ říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
„Chceme-li zmírňovat dopady změny klimatu, musíme co nejrychleji snižovat emise skleníkových plynů. Hlavní město Praha si proto stanovilo ambiciózní cíle a přijalo v roce 2019 svůj klimatický závazek snížit emise CO2 o 45 procent do roku 2030 oproti stavu v roce 2010 a směřovat k uhlíkové neutralitě do roku 2050. 60 procent emisí CO2 Prahy je přitom způsobeno dodávkou elektřiny a tepla vyráběných z uhelných zdrojů. Proto je pro hlavní město tak důležité, aby k odstavení využívání uhlí došlo co nejdříve. Praha sama je připravena přispět rozvoji nových obnovitelných zdrojů elektřiny jejich instalací na městské budovy a založením Pražského společenství obnovitelné energie. Intenzivně pracujeme na dalších konkrétních opatřeních, která povedou k dosažení klimatického závazku,“ pokračuje náměstek primátora a radní pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Ukončení provozu uhelných elektráren v roce 2033 přitom nijak neohrožuje energetickou bezpečnost České republiky, pokud budou bezodkladně zahájeny práce na nahrazení uhlí bezemisními a nízkoemisními zdroji. Čerpání evropských fondů určených zejména na změnu v energetice (Modernizační fond, Fond pro spravedlivou transformaci, Fond obnovy) bude možné v příštích sedmi až desíti letech. Pokud vláda vyšle signál, že uhlí budeme využívat až do roku 2038, sníží se motivace řešit transformaci nyní dostupnými penězi. Ohrozilo by to jejich efektivní čerpání i projekty, které mohou pomoci oživení krajů. Kvůli rostoucí ceně emisních povolenek přestane být také většina uhelných elektráren v ČR a Německu konkurenceschopná kolem roku 2030.
Pokud by vláda čekala s odstavováním uhelných zdrojů sedmnáct let, nesplnila by svůj klimatický závazek ani Česká republika a zřejmě ani Praha. Provoz uhelných elektráren v tomto období pak bude také kvůli vzrůstajícím cenám emisních povolenek značně nákladný, a to se promítne do veřejných rozpočtů i ceny elektrické energie pro koncové uživatele.