Současná praxe poskytování krátkodobých ubytovacích služeb v bytech určených k trvalému bydlení není v souladu s legislativou a měla by být vyžadována rekolaudace těchto bytů na odpovídající typ provozoven. Ombudsman Stanislav Křeček dnes seznámil zástupce hlavního města Prahy s rozsahem a cíli svého šetření, které k této problematice zahajuje.
Příslušné stavební úřady dosud nevyžadovaly rekolaudaci bytů určených k trvalému bydlení, pokud jsou soustavně využívány k provozování krátkodobých ubytovacích služeb, což by se mělo změnit. To je závěrem dnešního jednání primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba, radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení Hany Kordové Marvanové s veřejným ochráncem práv Stanislavem Křečkem. Tématem bylo využívání bytů k poskytování krátkodobých ubytovacích služeb prostřednictvím online platforem.
Kvůli stávající praxi se mohlo poskytování zmíněných služeb prakticky neomezeně rozšiřovat, což má za následek vylidňování centra města, vznik tzv. hotelů v činžáku, ohrožení zdraví a bezpečnosti obyvatel v těchto domech, zvýšený nepořádek a hluk v těchto domech a další neblahé jevy. Na to dlouho upozorňuje i spolek Snesitelné bydlení v centru Prahy, jehož předseda Petr Městecký se jednání také účastnil.
Účastníci schůzky se shodli, že by se mělo změnit rozhodování stavebních úřadů, které by důsledně měly vymáhat dodržování stávajících stavebních předpisů. Kvůli tomu, že jde o instituce státní správy, nemohou do této oblasti představitelé samosprávy sami nijak zasahovat. Uvítali a připojili se proto k iniciativě ombudsmana, který se obrací na Ministerstvo pro místní rozvoj, aby situaci řešilo v rámci metodického řízení stavebních úřadů.
„Současná praxe tzv. sdíleného ubytování je neudržitelná. Služby se vzdálily původní myšlence a ve svém důsledku znamenají pro město náklady navíc a pro místní obyvatele zhoršení kvality života. Nebojujeme proti sdílenému ubytování jako takovému, ale proti obcházení zákona. Jde nám také o narovnání trhu, jelikož nyní jsou pražští provozovatelé hotelů a penzionů výrazně znevýhodněni. Změna bytů na hotelové pokoje je také jedním ze zásadních důvodů nedostupnosti bydlení a rostoucích cen. Ministerstvo pro místní rozvoj musí na tuto situaci reagovat,“ uvedl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.
„Dlouhodobě se touto problematikou zabýváme, shromažďování podkladů ale přerušila epidemie COVID-19, kdy došlo k útlumu poskytování služeb. Jelikož nyní dochází k rozvolňování a začínají se opět množit nabídky krátkodobých ubytovacích služeb prostřednictvím aplikací, jako je např. Airbnb, rozhodl jsem se navázat na svoji předchozí činnost a zahajuji proto ve věci šetření napříč kraji. Ve svém šetření se v rámci své působnosti zaměřením na postup Ministerstva pro místní rozvoj a jeho metodické vedení vůči stavebním úřadům. Vítám rovněž iniciativu hlavního města Prahy, které přistoupilo k řešení této problematiky ze své pozice,“ řekl ombudsman Stanislav Křeček.
„Jako předsedkyně Komise Rady hlavního města Prahy pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb se plně ztotožňuji s předběžnými závěry veřejného ochránce práv, že v případech, kdy se bytová jednotka využívá opakovaně a dlouhodobě k poskytování krátkodobých ubytovacích služeb, jde o změnu v účelu užívání části stavby, a tedy veřejnoprávní projednání stavebním úřadem je důležité pro zajištění ochrany veřejných zájmů, například v oblasti bezpečnosti a protipožární ochrany. Povinnost rekolaudace bytu za podmínky splnění požadavků stavebního práva přispěje jak k ochraně veřejných zájmů, tak k nastavení pevných mantinelů tomuto podnikání tak, aby byly ochráněny veřejné zájmy i zájmy vlastníků ostatních bytových jednotek v domě a k narovnání podnikatelského prostředí v oblasti ubytovacích služeb,“ sdělila radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení Hana Kordová Marvanová.
Předseda výboru spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy Petr Městecký doplnil:
„Jsme rádi za iniciativu veřejného ochránce práv, neboť odpovídá právnímu názoru spolku, že intenzivním užíváním bytu jako „hotelového pokoje“ dochází ke změně způsobu užití stavby a tato skutečnost zavdává povinnost stavebního úřadu k přezkoumání, zda je tato změna přípustná. Při posuzování dané problematiky je vždy nutné klást důraz na soulad s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a zvláštními právními předpisy.“
Hlavní město Praha už v minulosti podniklo konkrétní kroky směrem k větší regulaci služeb sdíleného ubytování. Díky zákonodárné iniciativě se podařila prosadit povinnost online platforem poskytovat obcím podrobné informace o počtu hostů za účelem výběru místních poplatků. Dalším krokem, který by přispěl ke zlepšení situace, je například posílení pravomocí společenství vlastníků i jednotlivých vlastníků bytových jednotek v bytových domech. Obcím by také mohlo rozvázat ruce zákonné zmocnění k vydání nařízení, kterým by měly možnost v případě potřeby regulovat poskytování krátkodobých ubytovacích služeb na svém území. Návrh novely živnostenského zákona v tomto smyslu, který Praha předložila jako svou zákonodárnou iniciativu, již téměř rok čeká v Poslanecké sněmovně na projednání.
<h3>Odkazy</h3>