Na webu Reflex.cz v uplynulých dvou měsících vyšly dva komentáře, které popisují snahy pirátského radního Adama Zábranského o naplnění Koncepce pražských břehů. Tohle je komentář

Komentáře byly bohužel napsány velmi jednostranně, pohledem pana Bergmana (majitele společnosti Pražské Benátky, s.r.o.), aniž by „komentátoři“ vyvinuli jakoukoliv snahu o získání vyjádření druhé strany a vyváženější náhled na věc.

Realita je taková, že 4. 2. 2014 tehdejší Rada hl. m. Prahy schválila Koncepci pražských břehů, jejíž snahou je mimo jiné kultivovat dění na Vltavě tak, aby odpovídalo hodnotě historického centra. Když radní Zábranský zjistil, že Koncepce je naplňována pouze částečně, rozhodl se vyvinout snahu, aby byla naplňována v plné šíři. Naplňování Koncepce sice není v jeho gesci, ale žádný jiný radní hl. m. Prahy se k tomu nehlásil, což je zřejmě důvod, proč není Koncepce ani po osmi letech od jejího schválení z velké části naplňována.

Praha nemá vždy možnost ovlivňovat, co se na Vltavě děje, ale v některých případech vlastní pozemky, které jsou potřebné k přístupu k řece, a skrze tyto pozemky dění na řece ovlivňovat může. Konkrétním příkladem je Náplavka, kde město skrze městskou akciovou společnost TRADE CENTRE PRAHA provozuje přístaviště. TCP nejenom že může zajistit, aby provoz jejích přístavišť odpovídal tomu, co je napsáno v Koncepci, ale zároveň získává prostředky za to, že v přístavištích umožňuje kotvení lodí třetích subjektů.

Podívejme se blíže na přístaviště Platnéřská a přístav Mánes, které provozují Pražské Benátky a kvůli nimž vyšly zmiňované komentáře na Reflexu. O přístavišti Platnéřská pojednává Koncepce na straně 218:

Místo původního rybářského úvaziště (přístaviště Platnéřská) pod Alšovým nábřežím doporučujeme v tomto místě zachovat. Je však potřebné zahájit jednání města za účelem využívání dnes soukromého mola jako veřejně přístupného místa na řece. Nástupní místo by mělo umožnit neomezený veřejný přístup k vodní hladině. Toto molo by mělo být dále kultivováno a upraveno jako veřejné nástupní místo osobních lodí a koncesovaných malých plavidel.

I když je zóna Centrum koncipována se zákazem dlouhodobého stání osobních lodí, je možné na tomto místě tolerovat omezené množství menších plavidel, jejichž charakter bude odpovídat kontextu historicky cenného a v panoramatu města exponovaného místa. Podoba celého nástupního místa včetně přístupových schodišť by měla odpovídat blízkosti Karlova mostu. Přístaviště by mělo fungovat především jako veřejné nástupní místo, které bude sloužit pro výstup a nástup. Dlouhodobé stání osobních lodí a koncesovaných malých plavidel by mělo být především zóně Centrum sever.

Možnost kotvení rybářských pramic na tomto místě je již historicky dáno a patří ke koloritu místa. Při návrhu úprav je současně nutné respektovat, že část nábřežní zdi v tomto úseku je v soukromém vlastnictví O případných změnách, které budou mít dopad na tyto pozemky a objekty, je nutné jednat s jejich vlastníkem.

e zjevné, že současný stav, kdy je přístaviště veřejnosti nepřístupné a kromě rybářských pramic tam dlouhodobě kotví větší lodě, je v rozporu s Koncepcí. Jediným příjmem Prahy spojeným s tímto přístavištěm je částka 17,5 tisíce Kč ročně, za níž Praha pronajímá Pražským Benátkám přístupový tunel na základě smlouvy z roku 2003. Snahou radního Zábranského je, aby se provozovatelem přístaviště stalo město (skrze TCP), a to právě skrze majetkovou držbu přístupového pozemku (tunelu). Není zřejmé, zda se městu podaří získat souhlas od Státní plavební správy s provozem přístaviště, ale pokud ano, mohlo by město za umožnění kotvení lodí získávat řádově větší příjem než je 17,5 tisíce Kč ročně. Druhou možností je naplnit Koncepci a dlouhodobé stání lodí tam znemožnit.

O přístavu Mánes na druhé straně Vltavy Koncepce pojednává na str. 243:

V souvislosti s realizací podchodu předpolí Mánesova mostu je potřeba propojit a zobytnit také dolní i horní část nábřeží Klárova. To znamená odstranit fyzickou a vizuální bariéru keřů a živého plotu na horní hraně nábřeží, odstranit prodejní místa a nástupní rampy pro komerční plavbu na Mánesově mostě, více regulovat možnost parkování u nábřeží a celkově revidovat řešení dopravy v klidu v oblasti Klárova.

Pražské Benátky dnes provozují přístav Mánes díky tomu, že jim Praha v roce 2007 pronajala přístupový pozemek, za nějž platí 4 275 Kč ročně. Podle Koncepce by tam přitom žádný přístav pro komerční plavbu být neměl. Snahou radního Zábranského je opět to, aby přístav začalo provozovat město skrze TCP. Opět by pak bylo na dalším rozhodnutí města, zda má být přístav zachován a město za jeho využívání bude získávat příjem vyšší než 4,3 tisíce Kč ročně, nebo bude naplněna Koncepce a přístav bude zrušen, nebo se město třeba rozhodne ho využít za účelem provozování přívozu. Zachování současného stavu, kdy příjem města za umožnění provozování přístavu je několik tisíc Kč ročně, by bylo o to absurdnější, že Technická správa komunikací aktuálně realizuje rekonstrukci parku Cihelná, jejíž součástí je vybudování přístupových schodů k přístavu minimálně za několik set tisíc Kč. Návratnost této investice ve prospěch Pražských Benátek by tak při zachování současného stavu byla v řádu staletí.

Z výše uvedeného je zřejmé, že snahou radního Zábranského není zlikvidovat Pražské Benátky, ale naplnit Koncepci pražských břehů a zvýšit příjmy hl. m. Prahy z provozování přístavišť a přístavů na Vltavě. Prvním krokem je ukončení historických smluv na pronájem přístupových pozemků, které jsou pro Prahu nevýhodné, protože z nich má extrémně nízké příjmy. Druhým krokem je snaha o získání souhlasu s provozem přístavišť/přístavů skrze TCP. Pokud se tento druhý krok podaří, pak se budoucí koalice vládnoucí Praze bude moci rozhodnout, zda naplní Koncepci anebo ponechá režim přístavu/přístaviště tak, jak je dnes, ovšem s tím rozdílem, že příjmy za kotvení lodí půjdou Praze, nikoliv Pražským Benátkám. Zároveň radní Zábranský neudělal nic, co by bylo ve prospěch nějaké jiné společnosti, která Pražským Benátkám konkuruje, takže je absurdní ho z toho obviňovat.

Zpět na aktuality