Rada hl. m. Prahy si uvědomuje, že se naše planeta nachází ve stavu klimatické nouze, a tedy i potřebu co nejrychleji zavádět opatření, která povedou ke stabilizaci množství skleníkových plynů v atmosféře. Proto dnes městská rada schválila klimatický závazek Prahy snížit emise CO2 v hlavním městě o minimálně 45 % do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050. Zároveň schválila základní okruhy opatření nutných k naplnění tohoto cíle. Potvrdila tak, že ochrana klimatu je její politickou prioritou.
Závazek je v souladu se závěry zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN z října 2018, která uvádí, že pro dodržení limitu 1,5 °C je nezbytné snížit globální emise CO2 do roku 2030 o 45 % ve srovnání s rokem 2010, a do roku 2050 dosáhnout nulových emisí CO2.
„Odklon od fosilních paliv při výrobě energie, v dopravě a při dalších ekonomických aktivitách přitom Praha nepovažuje za ekonomickou či sociální hrozbu, nýbrž za příležitost postupně transformovat město v ekologicky přátelskou metropoli, atraktivní pro život,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí.
Hlavní město Praha se připojilo k desítkám měst a obcí po celém světě, jako je například Londýn, Paříž, Hong-Kong či New York, které se obdobně rozhodly jít ve svých zemích příkladem v reakci na klimatické změny, a tím dát naději budoucím generacím.
Rada zároveň vyzvala městské části a organizace a firmy na území hl. m. Prahy, aby se připojily k plnění závazku Prahy, další města, aby přijala vlastní závazky, i vládu ČR, aby se začala změnami klimatu intenzivněji zabývat. Rada se obrátila také k občanům Prahy, aby svým chováním pomohli se splněním tohoto závazku.
„Každý občan Prahy by měl svědomitě nakládat s prostorem, ve kterém žije, a zamyslet se nad tím, jak do svého života zavést opatření v reakci na vyhlášení klimatického závazku města. Nikdy není pozdě začít se snižováním produkce odpadu nebo vyšším využíváním městské hromadné dopravy na úkor osobních automobilů v centru města. Tak, aby se nám v Praze všem dobře žilo,“ uvádí Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.
Konkrétní plán, jak závazku a cílů dosáhnout, bude obsahovat dlouhodobá Strategie dekarbonizace Prahy do roku 2050 a střednědobý Akční plán udržitelné energetiky a klimatu na období 2021 až 2030 (tzv. SECAP), který Praha připraví do poloviny roku 2020. Některá opatření ve stručnější podobě již Praha má navržena v dílčích strategiích z nedávné doby, jakými jsou Plán udržitelné mobility, Územní energetická koncepce, Adaptační strategie na změnu klimatu či Program zlepšování kvality ovzduší.
Opatření, která bude nutné zavést, se budou promítat do strategického a finančního plánování rozvoje města v následujících letech. Opatření se budou týkat především oblasti zdrojů elektrické energie a tepla, udržitelné automobilové dopravy, nakládání s odpady, budov či nákupu a spotřeby výrobků. Nedílnou součástí jsou i adaptační opatření na změny klimatu.
Zavedení principů environmentálního účetnictví umožní vyčíslit vliv rozpočtu hl. m. Prahy a jeho dílčích položek na uhlíkovou stopu. Výdaje na obnovu a rozvoj městského majetku tak budou před schválením v budoucnu posuzovány z hlediska dopadů na emise CO2. Jejich dopad bude muset být neutrální či pozitivní.
V oblasti automobilové dopravy, jakožto zásadního zdroje emisí, je cílem zajistit do roku 2030 více než poloviční snížení dopravních výkonů automobily se spalovacími motory na konvenční paliva. Nahradit je musí vozidla s nízkoemisním pohonem, zejména elektromobily, automobily na plynový a vodíkový pohon.
„Praha chce být zdravou metropolí 21. století a zavázala se k tomu například v Plánu udržitelné mobility, schváleném Zastupitelstvem hlavního města Prahy v květnu 2019. V plánu je 242 konkrétních opatření, která postupným zaváděním přispějí k celkovému zklidnění dopravy ve městě, rozvoji elektromobility a snižování uhlíkové zátěže. Mezi opatřeními je například možnost zavedení mýtného při vjezdu do centra Prahy, podpora cyklodopravy, změna pohonů vozidel městské hromadné dopravy či výstavba parkovišť P+R, metra D a nových tramvajových tratí,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy.
„V současné době prověřujeme v rámci pilotního projektu možnost vytvoření nabíjecích stanic pro elektromobily na lampách veřejného osvětlení. Jde o nejrychlejší způsob, jak Praze dodat dostatečný počet těchto stanic,“ vysvětluje Jan Chabr, radní pro majetek.
Nové budovy musí mít malou spotřebu energie a zároveň minimální produkci emisí skleníkových plynů při výstavbě i provozu včetně dopravy využívané následně uživateli budov.
Město také zavede přísné požadavky na uhlíkovou stopu při nákupu výrobků a služeb včetně dodávek elektrické energie a tepla. Nutností je změnit pravidla nákupu elektrické energie pro potřeby města i všech jeho podřízených organizací tak, aby vyvolala výstavbu nových výrobních kapacit využívajících obnovitelné zdroje energie. Cílem je pokrýt z obnovitelných zdrojů alespoň polovinu současných i budoucích potřeb města do roku 2030. Tyto podmínky budou muset být dodržovány dodavateli, chtějí-li se ucházet o veřejné prostředky města.
K omezování emisí skleníkových plynů také přispěje postupné zavedení cirkulární ekonomiky do každodenního života města s cílem postupně omezit produkci všech druhů odpadů, maximalizovat jejich recyklaci a, kde již není možná, využít alespoň jejich energetického potenciálu environmentálně šetrným způsobem.
S plánováním a přípravou těchto opatření a rozhodnutí bude radě pomáhat Komise pro udržitelnou energii a klima, kterou Rada hl. m. Prahy zřídila usnesením 20. 5. 2019.