Se závěrem měsíce dubna začínají znovu vypásat vybrané pražské lokality první stáda dobytka. Pro letošní rok je připravena řízená pastva pomocí dvou stád skotu i čtyř smíšených stád ovcí a koz. Hlavní město tak zajišťuje na zvláště chráněných územích metropole přírodě šetrné obhospodařování svých pozemků. Díky pastvě, která zde byla obnovena v roce 2000, se také daří v těchto lokalitách udržet druhovou pestrost. Pražané mohou už nyní zvířata pozorovat třeba v Podbabských skalách, dále v Prokopském nebo Bohnickém údolí.
„Dostaly se ke mně i reakce veřejnosti, pro které bylo setkání se stádem ovcí během procházky příjemným překvapením a zpestřením a někteří lidé chodí stáda pozorovat cíleně jako součást víkendového relaxu. Šetrné obhospodařování městských zemědělských pozemků je skvělý způsob, jak vrátit krajině její přirozený ráz. Tady se ukazuje, že tradiční způsob péče o krajinu často bývá ten nejlepší možný. Je dobře, že Praha tento způsob péče o pastviny znovu bere za svůj a po dvaceti letech obnovené praxe už můžeme hovořit i o obnovené tradici,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.
„Jemná rovnováha v přírodě vyžaduje naši pozornost. Proto jsem moc rád, že jsme se v Praze rozhodli pro ekologický přístup k péči o naše pozemky prostřednictvím pastevního hospodaření. Naše město je obklopeno malebnou krajinou a chráněnými územími. Během teplých měsíců se na vybraných pastvinách mohou usadit stáda ovcí a koz. Jejich přítomnost pomáhá udržovat a obnovovat rozmanitost rostlin a živočichů, kterou jsme v minulosti bohužel ztratili. Tento způsob péče o naše přírodu nám také umožňuje vzdělávat a inspirovat budoucí generace k úctě k přírodě a odpovědnému zacházení s ní,“ dodává Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy, který má ve své gesci i oblast péče o zvířata (animal welfare).
Letos je v plánu vypásat pomocí tří smíšených stád ovcí a koz a dvou stád skotu. Po dobré zkušenosti z předchozích dvou let hlavní město využije k pastvě i stádo tvořené pouze kozami, které se na rozdíl od jiných druhů spásačů dobře pohybují po skalách. Smíšená stáda ovcí a koz se budou pohybovat především po stepních lokalitách Prokopského a Šáreckého údolí, v Trojské kotlině ale i na mnoha dalších místech, která byla v minulosti vypásána, jako např. na Pitkovické stráni nebo V hrobech nedaleko sídliště Kamýk.
Jedno stádo skotu bude celý rok v suchém poldru Čihadla mezi čtvrtěmi Kyje a Dolní Počernice. Druhé se bude přesouvat po vybraných loukách v oblasti Šeberova, Milíčova, Čimic, Lipenců nebo Šáreckého údolí. Pastva smíšenými stády ovcí a koz již začala a lidé je mohou potkat v Prokopském údolí nebo na Podbabských skalách. Obě stáda skotu začnou vypásat pražské lokality v rámci května. Všechna stáda skončí s výpasem v polovině listopadu. Pastvu každoročně zajišťují dodavatelé vzešlí z výběrových řízení. Zpravidla se jedná o soukromé zemědělce.
Pastva ovcí a koz se uskutečňuje především ve zvláště chráněných územích v Praze kontinuálně již od roku 2000, pastva skotu od roku 2012. Pastva na území Prahy patří mezi historické způsoby obhospodařování nejen stepí, ale i vlhkých luk. Kontinuita byla naposledy na delší dobu přerušena po druhé světové válce. Poté, co se po válce přestaly dříve pasené lokality vypásat, začaly degradovat ve smyslu ztráty druhové pestrosti.
Zvířata odstraňují okusem rostlin biomasu a výrazně tak pomáhají s údržbou především hůře přístupných nebo podmáčených lokalit. Zásadním smyslem a významným přínosem pastvy v ochraně přírody je narušování travního drnu a vytváření menších či větších plošek bez zapojené vegetace, které jsou vypaseny či vydupány na holou půdu.
Rozrušený travní drn umožňuje konkurenčně slabším druhům rostlin, často se jedná o vzácné druhy, aby na konkrétní lokalitě mohly růst. Podobně jako u rostlin je na spásané plochy vázána celá řada bezobratlých živočichů. Především na stepích se vyskytuje mnoho druhů blanokřídlého hmyzu, který hnízdí v zemi. Tento hmyz si ale nedokáže vytvořit své komůrky v půdě, pokud je zde zapojený travní porost. Obnažené plochy využívají také někteří brouci, kteří zde loví svou kořist. Na trus skotu je zároveň vázána celá řada bezobratlých, kteří jsou zase potravou pro některé ptáky.
Aby zvířata každoročně nespásala stejné druhy rostlin, mění se termíny pastvy na jednotlivých lokalitách, případně je kombinována s ručním kosením. Pastva není na celé ploše jednotlivých lokalit. Vždy zůstanou také vybraná místa nespasená.